ČLÁNKY Z CEST
OUTDOOR
AMATÉR versus PROFESIONÁL
Když se řekne profesionální outdorák – co vás napadne? Člen týmu multisportivního závodu, výrobce batohů, profesionální horolezec? Ano, i tak by to šlo.
Pro mě však je outdoorový profíkem obyčejný kočovník – pastevec
.
Setkal jsem se s nimi v indickém Himáčalpradeši, kde jsem měl jedinečnou možnost pozorovat vybavení a výkony lidí, žijících opravdu za dveřmi prakticky stále a mají tudíž celoroční a několikagenerační zkušenosti na rozdíl od nás, co si na outdoor jen hrajeme o víkendech a dovolených.
Všichni o něm vědí, každý o něm někdy slyšel, případně se setkal s nějakými jeho modernizovanými variantami. Ale ten pravý a jediný správný, tedy indický diesel doteď u nás nikdo pořádně neviděl.
Indie je kolébkou jedné z nejstarších civilizací a nositelem kulturního a duchovního dědictví, místem jedinečných přírodních scenérii. Proto si ji vybrala za cíl sportovní poznávací dovolené desetičlenná partička cyklistů, která se dala dohromady v cestovce Rajbas. Za tři týdny nelze poznat vše a tak jsme se zaměřili na severní část Indie, kde se tyčí vrcholky Himálaje.
Jedeme z Dillí do podhůří Himaláje lůžkovým vlakem, kde na nás v Kalce na nejsevernějším indickém nádraží čeká Jasin – osvědčený eskamotér indických vysokohorských silnic a jeho tři auta s neméně zkušenými řidiči.
Následujících pět dní jedeme proti proudu řeky Satluj. Pramení v Tibetu pod horou Kailás. Silnice se vine proti proudu v nekonečných zatáčkách za minimálního provozu, co více si můžeme přát. Údolí Satluje nabízí spoustu mystických míst, ve vesnici Sarahan - hinduistický klášter, zasvěcený bohyni Bhima Kálí, v Kalpě buddhistickou starobylou gompu, kterou údajně založil velký šiřitel buddhismu Rinčhen Zangpo.
Pokračování článku Když jsou v Kašmíru nepokoje. Napsal Springtownský Leopard, alias Ladislav Lazar, věrný vazal svého šéfa a kamaráda Honzy Odehnala ze zájezdu Indickým Himálajem na motorce.
Pršelo, už když jsme vyjížděli z Kazy. Pro těch pár jedinců, kteří neví, kde Kaza je, podotýkám, že leží mezi klášterem Tabo a Key Gompou. Ale to je přece jasné, ne? Až do Losaru do ještě ušlo, ale své jasně žluté nepromoky za 180,–Kč jsem si přece jenom oblékl a udělal jsem dobře.
Napsal Springtownský Leopard, alias Ladislav Lazar, věrný vazal svého šéfa a kamaráda Honzy Odehnala ze zájezdu Indickým Himálajem na motorce.
Zrovna si tak vychutnávám jeden z nemnoha dní v roce, které trávím doma, povalováním se na svém oblíbeném gauči, když tu mě vyruší telefon. Volá sám Velký Ode.
„Nazdar šéfe, co se děje? Proč mi voláš? Počkej, nech mě hádat. Ty mi chceš přidat, že jo?“
„To víš, že Ti přidám, ale práce!“
,Ne, ne, Ode, tak jsem to nemyslel. Chci, abys mi přidal peníze, zvedl gáži, zvýšil plat, vyplatil mi nějakou mimořádnou odměnu, dal nějakou zálohu, nebo tak něco. Prostě aby moje děti nemusely hladovět.“ Zkouším to dál, i když vím, že marně.
Pokračování článku Jak chtěli motorkáři v Indii ušetřit. Napsal průvodce Ladislav Lazar ze zájezdu „Indickým Himálajem na motorce“:
Sonamarg – málokdo asi ví, že je to název vesnice. Ještě míň lidí tuší, kde leží a asi nikdo z vás tudy neprojížděl.
No a já v téhle díře trčím už druhý den a jen Bůh (v tomto případě Alláh) ví, jak dlouho to ještě potrvá, než se odsud dostanu. Čas běží a letadlo nečeká….. Spolu se mnou je zde taky Tácek se synem a náš indický mechanik Anál.
No prostě jsme tady a dále nás vojáci nepustí, i když to máme do cíle necelých sto kilometrů a letadlo nám letí už pozítří. A to jsme si mysleli, že když se dostaneme až sem, máme vyhráno.
Byli jsme celá parta pod patronací mírně šílené cestovky Rajbas už druhý den v Lehu, což je hlavní a vlastně i jediné město v Ladakhu, neboli Malém Tibetu – státu na severu Indie sousedící s Tibetem a Pákistánem. Měli jsme za sebou na charismatických motocyklech Roal Enfield většinu cesty včetně výjezdu do nejvyššího sedla světa, kam vede silnice.
Je to už mnoho let, co jsem byl v indickém Ladakhu jako průvodce motorkářského zájezdu poprvé. Jel jsem tenkrát se svým kamarádem a šéfem „Ode“ Honzou Odehnalem, který tyto zájezdy pořádá v rámci své malé, mírně šílené cestovní kanceláře Rajbas.
Across The Highest Saddles of the World on Enfields
The second mostly densely populated state of the world- India and its capital- 12 million Dilli, is the beginning of our journey for 6 adventurers who met during 6 months working in the travel agency Rajbas.
Před léty mně sestra darovala knihu Dalibora Leblocha „Třikrát přes Himálaj na kole“. Okamžitě po jejím přečtení jsem zatoužil něco podobného projet. Ale dlouho, předlouho ve mně bojoval cyklovandrák a sportovec s lenochem.
Jsme v Krymu, teda spíš na – tentokrát je to naštěstí jen poloostrov… Je září 2002 a my (Ode, Roman a Já) se spontánně a především líně válíme na posteli v „lokálu“ restauračního zařízení na břehu Černýho moře.
Zaslouženě odpočíváme a pomalu trávíme denní zážitky
Hlavní město druhého nejlidnatějšího státu světa – Indie, dvanáctimilionové Dillí, je startem a cílem výletu naší šestičlenné partičky, jenž se dala dohromady během půlroku v cestovce Rajbas.
