„Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným. Je deset stupňů, sníh už ani nevím, jak vypadá a na běžkách jsem letos vůbec nestála.“ Povzdechla jsem si jednoho únorového večera Odemu, sedíce u piva v malebné cestovatelské hospůdce. „Hm,“ povídá, „vím o jedné parádní běžkové túře na severu Švédska.

Je to vážně bomba a navíc s sebou skoro nic nepotřebuješ. Jedeš od chaty k chatě a i jídlo se tam dá nějaké koupit.“ Švédsko běžky Tak jo, rozhoduji se rychle a začínám se těšit. Ode kupuje letenky. Pojede s námi ještě jeden jeho kamarád- starší to člověk, takže mu budu bez problémů stačit a bude to paráda. Nabalím se do malého batohu- pár sladkých tyčinek, polívek, něco ovesných kaší, trochu oblečení – stačí. Za týden přichází mail – hele, ony ty chaty jsou docela drahé, tak to budeme kombinovat se spaním ve srubech.

Ale neboj, jsou tam kamna, zatopíme,… Inu, dobrá – vysypu věci z malého batohu